FRANTOVA STRÁNKA

Druhá autobiografická kniha spisovatele, básníka, písničkáře a výtvarníka Mika Perryho (1958) Hotel Sen, pokoj 36 (2019) volně navazuje na jeho prvotinu Klec pro majáky (2011). Ta se v době svého vydání stala bestsellerem i přesto, že nebyla na českém knižním trhu prvním českým titulem na téma transgenderu. Mika Perryho „předběhli/y“ dva autoři: již v roce 1993 Robert Němec (Monika Němců, Míla Němců, Robert Němec: biografie muže, který byl ženou) a někdejší známá novinářka Tereza Spencer (Jsem tranďák, 2003). Ani jedna z obou próz však nedokázala jít tzv. na dřeň; rozebrat život transsexuála a skrze psané slovo ho zase složit tak, aby dosáhla čtenářské katarze, pro takovýto typ literatury tolik potřebné. A to se Mikovi Perrymu v obou prózách podařilo. Navíc v Hotelu Sen, pokoj 36 tuto katarzi ještě prodlužuje, nebo spíše sděluje, že „tím to nekončí“.

Lukáš Malý (2002) se narodil ve Slaném, kde příští rok zakončí studium na tamějším gymnáziu Václava Beneše Třebízského maturitou. Trvale ale žije na pomezí středních Čech a Ústeckého kraje, v obci Bílichov, která bude hrát výraznou roli v dalším jeho románu, který právě dokončuje. I přes svůj mladý věk už nějakou dobu přispívá do časopisu ABC.

 

Jiří Tomeš (2002) se narodil ve Slaném, ale žije nedaleko rodného města, v malé obci Jedomělice. Studoval na kladenském gymnáziu a do čerstvě nabyté plnoletosti vstoupil s vlastní básnickou prvotinu Pero a slzy (2019). Vydal si ji v nákladu několika desítek kusů sám.

   „Jednou mi Fred řekl, že tak jako já on recitovat neumí“.  Alfréd Strejček, špička mezi našimi recitátory a spíkry, tehdy Václavu Fikrlemu složil velkou poklonu. - „Fred má ale docela jiný styl, který zdokonaluje už několik desetiletí. Je v tom dobrej, ale taková cesta pro mě nebyla. Já chtěl vyjádřit svoje pocity, které z poezie mám, úplně jinak“ 

   Olga Fikrlová-Matzenauerová byla donedávna známá spíše „užšímu“ okruhu zájemců o poezii. Je úzce spjata s kladenským regionem; narodila se ve Slaném, odkud se později přestěhovala na dlouhých dvaadvacet let do Kladna. Její poezie je ovlivněna zážitky z dětství a dospívání, později čerpala ze zážitků a zkušeností mladé, později zralé ženy. Totéž je možné říci také o její vzpomínkové prozaické prvotině „Na Kladensku se krásně lhalo“, kterou na sklonku roku 2014 vydala u novostrašeckého nakladatelství Gelton.